DreamVocab › Uč se turecky před spaním
Turečtina nemá rody: jak koncovky skládají slova
Dobrá zpráva: turecká podstatná jména nemají mluvnický rod a turečtina nemá ani člen. Kedi je prostě „kočka“, ať už nějaká, nebo ta konkrétní, a dokonce o znamená on, ona i ono. Proto seznamy slovíček ukazují podstatná jména samostatně.
Slova rostou s koncovkami
Místo malých samostatných slov přidává turečtina koncovky, jednu za druhou: ev (dům), evler (domy), evim (můj dům), evde (doma), evden (z domu). Jedno dlouhé slovo tak unese celou frázi.
Koncovky se řídí samohláskami
Každá koncovka existuje ve dvou nebo čtyřech podobách a samohlásky slova rozhodují, která se hodí: evde, ale okulda (ve škole), evim, ale kitabım (moje kniha). Poslech to natrénuje lépe než jakékoli pravidlo.
Některá písmena změknou
Když se přidá koncovka začínající samohláskou, koncové p, ç, t nebo k často změkne: kitap se změní na kitabı, ağaç na ağacı.
Sloveso je na konci
Turecká věta obvykle končí slovesem: Ben su içiyorum (já piju vodu). Protože koncovka slovesa už ukazuje, kdo jedná, „já“ a „ty“ se často vynechávají – podobně jako v češtině.
Pravidla se nemusíš učit nazpaměť. Poslouchej, opakuj a koncovky ti brzy přijdou povědomé.
Vyzkoušej to dnes v noci
Dozy ti šeptá turecká slovíčka, zatímco usínáš – klidné dvojice slov, relaxační zvuky, časovač spánku a jednominutový ranní kvíz.
Další průvodci
EnglishDeutschEspañolPortuguês日本語한국어AfrikaansالعربيةБългарскиČeštinaDanskΕλληνικάفارسیSuomiFrançaisहिन्दीHrvatskiMagyarIndonesiaItalianoNederlandsNorskPolskiRomânăРусскийSlovenčinaSvenskaKiswahiliไทยУкраїнськаTiếng Việt简体中文